Ten čas hrozně letí… Jen tak zběžně jsem se podívala jak jsem na tom s aktualizací našich webovek a s hrůzou jsem zjistila, že jsem téměř dva roky ve skluzu!!! Evidentně to opět byly dva velmi rychle prožité roky :).

Začneme tedy rokem 2018…

Rok 2018 byl pro celou naši rodinu ve znamení STAVBY DOMU. V rámci tohoto jednoho celoročního úkolu jsme postavili dům a v březnu 2019 jsme se stěhovali do nového. Bylo to náročné a komplikované, ale o to více si toho všeho vážíme J. V souvislosti se stavbou jsme ostatní věci bohužel osekali na minimum. Tedy skoro…

Na jaře 2018 nás čekal první ročník telat z našeho herefordského stáda. Bylo to skvělé, naše skóre dopadlo 100% úspěšností, tzn. Z 11 krav, 11 živě narozených telat. Jako správným začátečníkům se nám nevyhnuly i potíže. U jedné z našich čerstvě otelených krav nás čekal výhřez dělohy, který se naštěstí s velmi rychlou a obětavou pomocí MVDr. Marka Mecha podařilo včas ošetřit. Bylo otázkou, zda kráva přeci jen ve venkovních podmínkách a s prvním teletem vše zvládne a bude schopná další reprodukce, nicméně léčba probíhala bez komplikací a na jaře 2019 porodila bez problémů své druhé tele J.

Bylo skvělé být u porodů všech těch telátek a nejlepší na tom je pocit, když Vás každá naše  „šíleně divoká“ kráva nechá ve své přítomnosti ošetřovat tele, vše bez stresu (pro ni tedy, teleti se to příliš nelíbí) jen za ramenem přihlíží, jestli je to ještě únosné, nebo už se jí to líbit nebude. Některé při prvním teleti nepochopily, že telatům mají postát na napojení, tak nám nezbylo nic jiného, než tyto naše „divoké“ masňačky podojit a teleti dát mlezivo lahví nebo sondou. Ale všechno to byly skvělé zkušenosti. Nicméně se stále učíme…

A u učení ještě chvíli zůstaneme. V září 2018 nastoupily obě naše starší děti povinnou školní docházku. Štěpiho čekala 1. třída, Elišku 2. Už dlouho jsme přemýšleli nad možností domácího vzdělávání a po debatě s dětmi (kdy Eliška chtěla navštěvovat svobodnou školu Summerhill v Anglii :D) jsme zkusili štěstí a od 1.9.2018 obě děti nastoupili v rámci individuálního vzdělávání na „Školu doma“ J. Musím říct, že to bylo náročné, ale i úžasné. Pozorovat je jak chytají ještěrku a natáčejí si o ní na telefon dokumentární film, nebo jak jeden druhého učí s PC nebo si pomáhají s „matikou“ nebo psaním… Bohužel jsme ale i přes IV doma museli plnit přesné osnovy spádové školy, pod kterou jsme byli přihlášeni a tím pádem jsme neměli tolik volnosti v učení, kolik bychom si přáli… Nakonec i přes kroužky, které děti navštěvovaly a aktivity v lesní školce/škole se Eliška nakonec rozhodla, že potřebuje být mezi dětmi a po tomto jejím přání věci získaly velmi rychlý spád. Během týdne byly obě děti zapsány v klasické ZŠ s klasickou školní docházkou a i když s některými věcmi stále bojujeme, jsou takto zatím alespoň relativně spokojené…

A ještě trošku vzdělávání J.

V rámci ovčácké školy pana Švédy ze Slušovic jsem na jeho farmě strávila pracovní ovečkový víkend J. Za 3 dny jsme museli ostříhat, odčervit a upravit paznehty více než 700 ovcím plemene Romney Marsh. Byl to skvěle zorganizovaný tým lidí, kdy všichni přesně věděli jaký mají úkol. Od zapisování a kontrolování čísel ovcí, přes cvakání duplikátů, odčervování (moje práce), stříhání (profi stříhači), ošetřování paznehtů, úklidu vlny, nahánění až po zásobování jídlem zaměstnance i nás, dobrovolníky J. Byla to skvělá škola, dověděla jsem se spoustu informací, pan Švéda je velice ochotný muž, který Vám řekne dobré i špatné stránky tohoto farmaření. Umí své produkty zobchodovat, nemá problém obchodovat se zahraničím, snaží se sdružovat lidi a rád předává informace. Zdarma… Respektive za Vaši práci. S tím se velmi potýká. Se situací, že lidi prostě přestávají mít zájem a nechtějí pracovat. A učit se…

Ale my ano J. A proto si Peťa v listopadu 2018 splnil svůj sen a odjel na tří týdny studovat angličtinu do školy v Londýně J. My s dětmi jsme zůstali na farmě a vše zajistili tak, aby farma fungovala i bez chlapské ruky…

Nevěřila bych, ale obě starší děti (Adamovi byl něco málo přes rok), jakmile na letišti oplakaly taťkův odlet, okamžitě přepnuly do jiného modu a „vyrostly“.  Okamžitě zaujaly Peťovo místo na farmě J. Štěpán se mnou jezdil traktorem, Eliška ošetřovala zvířata a oba hrozně moc pomáhali s malým Adamem.

Ke konci roku 2018 jsme ještě stihli koupit starou maringotku, kterou letošní prázdniny využívaly děti k přespávání J. V příštím roce (2020) se ji chystáme zrekonstruovat a využívat ve větší míře postavenou někde na pastvině mezi zvířaty J.

A vykopali jsme zase jednu novou tůň J. Opět moje oblíbené téma J. Naplněná vodou byla na podzim asi za 3 hodiny bez dešťů, tak uvidíme, jak si povede v příštím roce…

A v prosinci 2018 jsme ještě zakoupili posily našeho chovu J.Vracím se po dlouhé době k drezurním koním a tak jsme si z Německa přivezli dvě chovné drezurní kobyly. Černou Dolly po Don Frederico z matky po Weltmeyer a rezavou Miss Marple po Brentano II z matky po Walsrode/Rubinstein I. Obě kobyly jsou po hříběti a budeme je na jaře 2019 připouštět.