Jednou jsem v časopisu Horseman narazila na článek, který prostě nejde nepublikovat...

S láskou mým dětem

25 věcí, jež by mělo znát každé dítě, které vyrůstá na ranči

Povinnosti máš proto, že tě milujeme.

Dnes jsou pro tebe možná jen nudnou dřinou, ale jsou to stavební kameny pro tvou budoucnost. Zodpovědnost, spolehlivost a základní životaschopnost začíná u zametání podlahy, mytí záchodů a krmení zvířat. Máme tě rádi a chceme, abys měl v životě úspěch. Úspěchu však musí předcházet dobrá příprava. Proto máš svoje povinnosti.

Nuda je jen tvou volbou.

Nechci slyšet, že se nudíš. Nuda je tvým vlastním rozhodnutím, zvlášť když máš za domem hřiště, kam oko dohlédne, když je tu práce, jež čeká, a knihy, které jsi nečetl. Jestli se nedokážeš zabavit s klackem a kýblem šišek, pak děláme něco špatně. 

Každé svítání je malý zázrak.

Časné vstávání bolí, přesto to nezvdávej. I když máš oči slepené a prsty u nohou zebou, krása probouzejícího se světa v tobě zůstane navždy otisknutá.

Zvířata nejsou jen na hraní.

Tvé kočky, psi, telátka i koně jsou daleko víc než jen přátelé a parťáci. Jsou to tvé lekce zodpovědnosti, lásky, schopnosti vcítit se i síly nechat jít. 

Pěstuj své jídlo.

Náš dnešní svět nabízí spoustu nejedlé potravy. Nejlepším řešením je pěstovat svou vlastní. Nezáleží, zda vypěstuješ jedinou mrkev, nebo budeš zásobovat deset sousedních rančů. Důležité je vypěstovat v sobě lásku a úctu k domácímu chlebu a cibulce ze zahrádky.

Buď vždy připraven se učit.

V horsemanshipu i v životě učení nikdy nekončí. Nikdy si nemysli, že všechno víš. Pokorný a otevřený přístup k učení ti přinese nové cenné zkušenosti i schopnosti.

Oblékej se podle příležitosti.

Šatník kovboje se skládá z klobouku, košile s dlouhými rukávy, džínů a jezdeckých bot, které jsou na ranči nezbytností. Mají tě chránit před sluncem, větrem, zkrátka nepřízní počasí. Mé připomínky ohledně tvého výběru mají za cíl to samé.

Někdy je opravdu třeba od srdce si zaklít.

Přesný úder kladívkem do již udeřeného palce, holínka nebo obě v hlubokém blátě, mrazivá voda v holínce, žádná voda ve studni. Pak ano! U stolu s večeří, ve školní lavici nebo před babičkou? Zásadně ne! 

Nakrm své pomocníky.

Sousedé, kamarádi nebo najatá pomoc? Na tom vůbec nezáleží. Nejlepší způsob, jak vyjádřit svůj dík po dlouhém dni plném tvrdé práce, je s láskou připravné teplé jídlo a dobře vychlazené pití.

Nikoho nesuď.

A když už, ať je to podle schopností, charakteru a skutků, nikoli podle vzhledu. Buckaroo nebo kovboj, wade nebo roper, slamák nebo flísák? V některých kruzích vedou tyto rozdíly k horečným a úplně zbytečným rozepřím. To, co je důležité, na povrchu neuvidíš. Pozorně važ svá slova a nikdy nikoho nepomlouvej.

Vztah k půdě. 

Tvůj táta a já jsme si vybrali péči o půdu a zvířata jako svou životní cestu, a to také definuje, kým dneska jsme. Někdy to znamená, že s námi namísto míče honíš telata a že se večee zpozdí kvůli císařskému řezu. To však neznamená, že tě nemáme dost rádi. Doufáme, že i ty budeš jednou ke své zemi přistupovat s láskou, respektem a pocitem sounáležitosti.

Dělej, co umíš.

Všechno, co děláš, nemusí být hned perfektní. Jen se zhluboka nadechni a předstírej, že jsi pomoc. Zvládneš to! To platí nejen o jízdárně, oddělovací uličce, koních či lidech. Platí to o životě vůbec. Ke všemu se stav čelem a dívej se výzvě do očí. S tím, jak získáš více zkušeností, dohoní tě i tvé sebevědomí.

Nepleť si sebevědomí s arogancí.

Nikdo nemá rád namyšlené vejtahy, dokonce ani schopné namyšlené vejtahy. Nejlépe o tobě svědčí dobře vykonaná práce.

Pohodička především.

Práce bez stresu je nejlepší pro tebe i tvé stádo. Co se vleče, neuteče. Nedovol, aby tě pomalé tempo zbavilo energie a dobré nálady. 

Jediná hloupá otázka je ta nevyslovená.

Kde je branka? Které tele? Pomůžeš mi? Ptej se, neboť jasná komunikace odvrátí možné nedorozumění.

Vždy dělej to nejlepší, co můžeš.

Někdy je ale tvé nejlepší daleko lepší, než co zmůžou ostatní. Jindy je tomu naopak. Uvědom si to a vyhýbej se soudům, kritice i lítosti.

Když upadneš, vstaň a nasedni.

Nedovol, aby se strach z bolesti a pocit zklamání postavily do cesty novým zkušenostem. Bolest a zklamání jsou součástí života. Nauč se je přijímat bez ztráty dopředného pohybu.

Buď laskavý.

K tomu není co dodat.

Ale nebuď ňouma.

Stůj si za svou pravdou.

Vybuduj domov.

Kdekoli žiješ, nauč se názvy rostlin, kamenů a zvířat. Navštiv své sousedy a starousedlíky. Poznej místní zvyky a tradice. Tím zapustíš kořeny, získáš pocit, že někam patříš, a také jistotu ve všem, co děláš.

Každý den se trochu zpoť.

Zatluč sloupek, nebo si jdi zaběhat. Ať je to denně alespoň kapka potu. Tvá duše i tvé tělo to ocení.

Žij v přítomném okamžiku.

Když budeš pozorný, všimneš si chyby, předtím než se stane, zastavíš splašeného koně, dříve než si rozbiješ nos, budeš mít mnoho přátel, než se naděješ. Možná tě překvapí, co všechno si uvědomíš a kolik toho dokážeš, když budeš plně přítomen.

Odpoj se.

Jak to jde, vyraz do značkovacího tábora. Opusť počítač, televizi, mobil. Pozoruj veverky a jezevce, čti knihy a mluv se svou rodinou.

Někdy je to nejtěžší rozhodnutí tím nejlepším.

Zvířeti nevysvětlíš bolest ani utrpení. Někdy je třeba se rozhodnout a nechat je v klidu odejít.

Nemusíš tento životní styl následovat, ale nepřestávej si ho vážit.

Nečekám, že vyrosteš a půjdeš v našich stopách. Dlouhé hodiny tvrdé práce a malá výplata nejsou pro každého. Uchovej si však v srdci ta časná rána strávená v sedlech našich koní.